Kronika

(Středa 23.7.2008)

Sraz byl v 11:45 na nádraží. Naši vedoucí přišli s lyžemi a saněmi, což už napovídalo tématu letošního tábora. Ještě ve vlaku nás rozdělili do skupin: žlutí (Mroži), červení (Dobrodruzi), fialoví (Pingvíci) a modří (Kokosy na sněhu). Když jsme vysedli z vlaku, viděli jsme část divadelní hry: Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem 5.dubna 1906 od Járy Cimrmana (scénář: Vladislav Smoljak a Zdeněk Svěrák). Dále jsme šli, hráli hry a zpívali. Když jsme přišli, čekala na nás výborná svačina v podobě výborných koláčků od Bombalů. Potom ubytování v našich oblíbených stanech. K večeři byly bramboráky a protože vařil Kryštof, tak to bylo jako doma. Pak byl večerní nástup a písně v tee-pee. A hajdy do peřin.

Karolína Měkutová, Eliška Marková

Den druhý
(Čtvrtek 24.07.2008)

heslo dne:

Jako se nad syny slitovává otec, slitovává se Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí. Ž 103,13

Ráno jsme vstali a po dobré snídani šli na duchovní program. Tam jsme jako obvykle zpívali známé písničky našich zpěvníků. Každé družstvo mělo 4 stanoviště. První byly uzly s Matyášem, druzí byli Jakub s Pájou, kteří nám ukazovali, jak zacházet s noži a sekerami. Další stanoviště obsazoval Jarda s lukem a šípem v ruce. Nechtěl nás zastřelit, ale naučit nás střílet do terče. No a poslední stanoviště bylo s Jančou (Prusíkem) a Markétou. Ty měli za úkol nás posadit do sedáku, pověsit do karabiny a přelézt jsme museli cca 10 m dlouhé lano. Po chutném obědě, jenž byl, ani byste nevěřili, losos s rýží a smetanovou omáčkou, byla celotáborová hra. Byla opravdu zajímavá, museli jsme basket, golf, fotbal, kulánky, slalom a softbal hrát bez míče. Tudíž jsme to hráli s obyčejnou krabicí z kartonu. Jednoho z družstva si vždy při každé soutěži vybrali, aby odpověděl, pokud možno na 3 otázky. Když odpověděl, mohli jsme dostat míč a už to jelo? Ale někdy to šlo s míčem hůř, než s tou krabicí. Jak při čem. Byli jsme, my fialoví PINGVÍCI, na 1. místě!!! Byl to pro nás supééér den.

Káťa Meindlová, Domča Hojná

Den třetí
(Pátek 25.7.2008)

heslo dne:

Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší. 1 S 3,9

Bušení srdce, protažení a následné zahřátí svalů, rychlá výměna vzduchu v plicích a různorodé střídající se myšlenky provázely ranní běžce, kteří se odhodlali smýt svou únavu ve Zvůli. Při běhu k břehům Zvůle začaly všem odvážlivcům pomalu pracovat smysly, které byly po ranním vstávání zčásti otupělé. Žádné zaváhání, žádná zastávka a šup přímo do ledové vody, která se za těch pár slunečných dnů nestačila důkladně vyhřát. Nepatrná skupinka se po koupeli oddělila. Ostatní pokračovali v novince tohoto tábora ? Forestově běhu. Další, ale už pozvolnější výklus čekal všechny účastníky tábora na ranní rozcvičce. Následoval dopolední program s Davidem, který byl opět zaměřen na proroky a jejich styky s králi. Dnes se mluvilo o příběhu Davida a proroka Nátana. Tentokrát ale neselhal prorok, jak tomu bylo v případě Jonáše, ale král David. Duchovní program vystřídalo pár známých her na louce. K této zábavě není co napsat. Některé hrozně baví, jiné odlákají někdy svou krutostí. Pro všechny to ale byla poněkud mokrá procházka. Ti, co si stěžovali teď, museli být na dnešní VTH přímo zoufalí.

Dnešní VTH byla přímo našlapaná zážitky a mnoho z nás na ní zřejmě nezapomene. První část VTH byla časově náročná a zabrala stejnou dobu jako zbytek celé hry. Všem družinám nadělala víc problémů než očekávali. Byla to hádanka skryta v čtvercové ulitě hlemýždě. Řešit se dala pomocí morseovky. Dále tam ale bylo více vychytávek, které zabraly družinám nezměrný čas. A jejich řešení probíhalo i za deště ve stanech. Tajenka nasměrovala postupně všechny skupinky k ?Hambáči?, kde cestou měli zpozorovat ukazatele. Ukazatel s obrázky ledního medvěda a tučňáka byly k vidění již po pár krocích nedaleko druhé lávky. Hned u nich stál první papír s několika pokyny pro družiny. Všechny skupinky se vydaly bez rozmyslu směrem tučňáka. I když podle informací z učitelských novin se dalo dozvědět, že tučňák se vyskytuje směrem na jih. Za svou nepozornost zaplatili všichni následovně, když je čekal pochod promoklým hustníkem navíc s náručí plnou šišek. Tou dobou, co se všechny družinky začaly přibližovat k pólu, zhoršovala se i viditelnost a přibývalo mlhy. Další nezapomenutelnou část dnešní VTH tvořil průchod mlhou (každý měl zavázané oči a pokračoval ke konci mlhy pomocí lana). Poté, co se vypotácely družinky z mlhy značně dezorientované, musely najít správný směr a vydat se 100 m na sever. Další směrovky je poslaly až ke stanovišti, kde pobýval Jarda a zapůjčoval luky, kterými každá skupinka musela sestřelit vlka. Po této nebezpečné akci už na všechny čekalo jen zakončení v Ermitáži, v táborové kuchyni, kde všechny družinky David zdvořile a rusky požádal o pomoc při hledání ukradených, uměleckých děl. Pouze družina Kokosy na sněhu odmítla pomoci, ale po následném rozmyslu se nakonec rozhodla k výpomoci. Toto bylo zakončení zajímavé dnešní etapy VTH nazvané Slavnostní překročení 70.rovnoběžky. Pořadí družinek bylo: 1. Mroži, 2. Pingvíci, 3. Dobrodruzi, 4. Kokosy na sněhu. VTH ale celý den zdaleka nekončil. Asi hodinu poté, co se všichni usadili v tee-pee a krajinu zakryl kabátec tmy, začala večerní hra. Každý člen družinky chodil ke kuchyni samostatně a jeho úkolem bylo získat od čtyř opilých, ruských překupníků papírky s informacemi o vzácných, ukradených obrazech z Ermitáže. Všichni prošli touto hrou úspěšně a každý získal od Rusů ? Petra Petroviče, Dimitryho Dimitrova, Ivana Ivanoviče a Vasila Vasiljeva papír družinové barvy. Nikoho nečekala velká újma od těchto mužů pod vlivem a z dnešního dne si odnesli maximálně oblečení polité vodkou (vodou) a dobré zážitky.

Michaela Šrámková

Den čtvrtý
(Sobota 26.7.2008)

heslo dne:

Je-li Bůh s námi, kdo proti nám? Ř 8,31

Po rozcvičce a snídani byl duchovní program (Acháb a Jezábel), poté jsme luštili morseovku, což nám celkem šlo a uzlování. Pak jsme šli na černý trh zakoupit obraz. Kupodivu jsme přiběhli první. Pak byl oběd. Po obědě bylo VTH. Museli jsme se spolu s baťohy dvou nejstarších členů, které byly na saních, přemístit ke Zvůli. Šlo nám to pomalu, ale jistě. Pak jsme museli pomoc zraněnému, což nám šlo celkem rychle a pak jen zase popojet se saněmi, teď už to konečně šlo. Pak jsme dojeli ke Zvůli, mohli jsme se jít vykoupat. Ale voda byla studená. Brrrrrr. Potom jsme šli zpátky do tábora. A následoval opětný úklid ve stanech. Pak byla večeře: brambory s jogurtem a česnekem. Potom nástup a možná naposled zazněly Kokosy na sněhu na prvních místech. VTH vyhráli žlutí (Mroži). Po nástupu jsme zpívali v tee-pee a ohnivcem byl náš rádce Bohouš a určily se hlídky. To ale nikdo nevěděl, že Maník nevzbudí další hlídku a tak celou noc nikdo nehlídal!!!

Eliška Marková (Jarka), Ondra Vydra (Jan)

Den pátý
(Neděle 27.7.2008)

Toto byl šťastný den pro všechny Jamaiské občany, páč Kokosy na sněhu vyhrály (doopravdy, ne jako v minulých případech). ?? Trapná chvíle ticha ?? Bylo fakt dobrácký VTHáčko. Přeplouvali jsme přes řeku Jamaicu na dobráckých vorech, které byly složené z traktorácké duše a dřevěné desky. Bombič se na tom málem utopil. Vedoucí tomu říkali draftování.

Když večer Karolína stahovala vlajku, tak jí vlajka spadla na hlavu. Pak jsme zpívali v ?tejpku? drsňácký písně.

Jamal, Jana Benešová

Den šestý
(Pondělí 28.7.2008)

heslo dne:

Ucho, které poslouchá životodárné domluvy, bude přebývat mezi moudrými. Př 15,31

Ráno nás probudil budíček a po dobré snídani jsme šli hrát hru, které říkáme Rakbiovka a pokaždé vyhrál Bobr.

VTH

Bylo to zvláštní VTH, protože jsme šli celé odpoledne. Nesli jsme si svačinu, ke které byla okurka, chleba a salám. Během cesty jsme měli vymyslet píseň proti trudomyslnosti, živý obraz a komický převlek. Když jsme došli na Šibeník, předvedli jsme všechny tři věci, poté byla večeře a velcí odešli daleko od nás a začala jiná hra Zaváděčka. My malí jsme se pak vrátili a soutěžili o body v lukostřelbě.

Domča Hojná, Bětka Hesounová

Zaváděčka 14 očima v heslech:
(Pondělí 28.7.2008)

Jana a Míša

návrat: 6:30

místo vysazení: poblíž Jeleního vrchu

Sedíme na studené zemi, oči přivykají tmě

Nacházíme cestu, vydáváme se jistým směrem

Procházíme vlnitým terénem, objevujeme první světla domů

Pomezí pod Landštejnem, nacházíme mapu, jdeme směrem na Kunžak

Další vesnice – Landštejn, rozhodujeme se nejít na hrad, ale dál po silnici

Další zastávka Blato – cesta je nekonečná, děsná zima a chce se nám spát

V Blatu se oslavuje, tři muži nás informují, že se ještě projdem

Klenová, Míša to tu poznává a určuje správný směr, odpočinek na zastávce, dále nás provází až 500 m za Klenovou místní tulácká kočka Klenka a její hudrování

Další cesta je příliš dlouhá, spíme za chůze, vidíme neexistující lidi, chceme se zeptat hlídky v neexistujícím táboře

Vidíme 2 světla – připomínají světla auta, přemáháme se a potichu procházíme kolem

Vidíme zdálky vesnici, prosíme, ať to není Matějovec??? Matějovec

Po prohlídce náměstíčka usínáme na 5 minut na soukromé lavičce

Svítá, Janě je blbě, kulháme polospící směrem k Šibeníku

Zbývá pár stovek metrů, znenadání přebíhá divoké prase přes cestu

2. přechod prasete přes cestu

Ztrácíme se na Šibeníku, procházíme 5 průseky

Nacházíme tábořiště na Šibeníku, svalíme se na kámen a začínáme se všemu smát

Den sedmý
(Úterý 29.7.2008)

heslo dne:

I když má člověk nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co má. L 12,15

Po noci v tee-pee jsme byli plní elánu. A tak jsme si vzali snídani do baťohu a vyrazili za našimi kamarády na šibeniční vrchol. Když jsme tam došli, byli tam jen Jirka, Míša a Jana. Společně jsme se nasnídali a vyrazili jsme zpět do tábora, kde na nás čekali další dva lidé ze naváděčky a to Iveta a Bohouš. Dopoledne jsme odpočívali. A čekali na Matěje a Bombiče. Ti přišli až k obědu. Po odpoledním klidu jsme se šli koupat. Následovalo VTH a to oblékání Varla Frištenského. V mapě jsme měli zakresleny místa, kde byla zašifrovaná zpráva. Po její rozluštění jsme se vydali na místo, které bylo zašifrované v té šifře. Když jsme tam doběhli, našli jsme pouze jednu část z pěti. V této etapě vyhráli Mroži, hned za nimi se 3 kusy oblečení Pingvíci a za nimi o jeden kus byly Kokosy na sněhu. A těsně za nimi Dobrodruzi (jejich bambulky jim ukázaly špatně). Po tom byla výborná večeře a zpívání v tee-pee.

Eliška Marková, Kája Měkutová

Den osmý
(Středa 30.7.2008)

heslo dne:

Nebojte se těch, kteří zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou.

Když jsme se probrali do nového krásného dne, měli jsme pozměněný režim dne. Dopoledne jsme měli VTH, což znamenalo, že jsme museli chovat husu, to tím způsobem, že jsme běhali pro to, co zrovna potřebovala a to, co se v daném roce dalo vypěstovat. Byl to docela záhul, páč to bylo hrozně daleko, to, co husa potřebovala a tak jsme pořád běhali. Naše družstvo PINGVÍCI vyhráli. Měli jsme 11 hus odchovaných, což byl opravdu slušný výkon ?. Po odpoledním klidu začal můj nesympatický ORIENŤÁK! Bála jsem se, že se ztratím. Nakonec jsem to dala tak, že jsem skončila na 3.místě v středně obtížné trase. Večer, to byste nevěřili, měli jsme kachnu s knedlíky a zelím! Byla to opravdu bašta. Přijeli Bářiny a Kubovo milí rodiče, kteří nám přivezli čokoládový nanukáč. Ještě před nástupem jsem si stihla udělat pero u Báry na 20 topografických značek. V tee-pee se rozhodlo, že budu mít s Johanou hlídku od 2:00 do 4:00 tu nejhorší! Já takovej strašpytel!

Káťa Meindlová

Den devátý
(Čtvrtek 31.7.2008)

heslo dne:

Posilněte proto své zemdlené ruce i klesající kolena a vykročte jistým krokem, aby to, co je chromé, docela nezchromlo, ale naopak se uzdravilo. Žd 12, 12-13

Dnes byl budíček posunut až na 8:00. To kvůli noční etapě VTH ? ?Polární noc, má zvláštní moc?, jež spočívala v tom, že každá družinka musela v lese v ohraničeném území nasbírat 8 svítících tyčinek ? vždy 2 od každé barvy. Po budíčku byla tedy rozcvička. I dnes byli někteří na Forestově běhu, takže jsme na rozcvičce nebyli kompletní. Na ranním nástupu pak byla poslední možnost zkusit 24-hodinová pera jako hlad a mlčení. Při duchovním programu David shrnul všechny proroky, co jsme doposud udělali a pak jsme byli rozděleni do skupin ? každá skupina s jedním vedoucím a vymýšleli jsme, co by asi tak mohl hlásat prorok, který by mezi nás přišel. Po tomto duchovním programu byl již každoroční turnaj ve ?Šlapání dlážky?. Bojovalo se až do poslední chvíle. Konečné umístění pak bylo: 3.místo Míša, 2.místo Káťa a konečně 1.místo Matěj. I dnes byl vynikající oběd. Při poledním klidu se asi nejvíce plnily pera, jinak se taky dopisovaly deníky, kronika atd. Po ?poledňáku? a svačině se šlo na koupačku ke Zvůli. Když jsme se vrátili zpět do tábora, začla další etapa VTH.

VTH

Dnešní etapa VTH se jmenovala ?Teplo, teplo, teplíčko?. Vedoucí i dnes sehráli intro. A pak už to mohlo vypuknout. Každé družstvo si vylosovalo jedny kamna. Tyto kamna jsme si každé družstvo ukrylo někde ve Táborkami vymezeném území. Každá skupinka též dostala stejný počet koulí. Cílem tohoto VTH bylo odhalit místo, kde měly schovaná kamna ostatní družinky a zároveň ubránit ty svoje. Ten, kdo byl trefen koulí, musel jít na 2 min. do nemocnice. Bojovalo se o kamna do poslední chvíle. Nakonec nejvíce kamen měli Pingvíci, kteří se tak umístili na prvním místě. Na druhém místě skončili Mroži. A bez kamen a tudíž shodně na třetím místě byli Dobrodruzi a Kokosy na sněhu.

Po skončení VTH bylo chvíli osobní volno. Poté následovala vynikající večeře ? ovšem bylo jí málo ? byly totiž langoše. Po večeři, večerní hygieně a večerním nástupu se šlo na večerní program ? zakončení dne do tee-pee. Dnes se šlo spát poměrně brzy, což všichni ocenili. Teda hlídky museli hlídat i dnes.

Den desátý
(Pátek 1.8.2008)

Dnes byl budíček zase normálně v 7:00. Na rozcvičce jsme nebyli všichni, protože někteří byli jako tradičně na dnešním již posledním Forestově běhu. Následovala ranní hygiena, úklid stanů, snídaně a ranní nástup. Po nástupu byl poslední duchovní program. No a po něm se až do oběda dělalo jen na dřevu, protože ho bylo potřeba moc. Oběd byl, jak jinak, než vynikající ? dnes nevařil Kryštof, ale Martin. Při poledním klidu se hlavně plnily pera, protože už to byla poslední šance. Taky, kdo chtěl, se mohl jít ke Zvůli vykoupat. Po ?poledňáku? následovala jako obvykle svačina. Poté se ještě plnilo jedno pero, a to pero řečníka. No, a pak už vedoucí sehráli poslední intro a mohla začít poslední pokladová etapa VTH.

VTH

Tato poslední etapa nesla název ?Dobytí pólu?. Byly vyznačeny 3 zóny. V první zóně jsme se museli plížit, protože jakmile nás uviděli lední medvědi a řekli naše jméno, museli jsme se jít oživit za hranici této první zóny. Pokud se nám podařilo se dostat do druhé zóny, museli jsme si dávat pozor zase na rosomáky, kteří na nás číhali s koulemi. Pokud nás zasáhli, museli jsme jít až za hranici první zóny. A pokud jsme my zasáhli nějakého rosomáka, musel se i on jít na určité místo oživit. Ve třetí zóně jsme už byli z nebezpečí těchto zvířat. Zde jsme museli najít polárku v nadhlavníku a vykopat poklad. První se do této třetí zóny dostal Matěj, který i našel a vykopal poklad. Pokladem byla hvězdička na krk a solný krystal. Tato poslední VTH byla hodnocena dvojnásobně ? dvojnásobným počtem bodů. První nakonec skončily ? překvapivě ? – Kokosy na sněhu, druzí byli Mroži, třetí Dobrodruzi a čtvrtí Pingvíci. Po VTH se ještě dodělávali poslední přípravy na slavnostní oheň. Po večeři pak byl slavnostní večerní nástup, při kterém se vyhlašovali již celkové výsledky ? VTH i bodování. VTH vyhráli se 35 body MROŽI, za nimi se 28 body byli PINGVÍCI, na třetím místě se 25 body skončily KOKOSY NA SNĚHU a těsně za nimi se 24 body DOBRODRUZI. Bodování pak vyhráli PINGVÍCI, druzí skončily KOKOSY NA SNĚHU, třetí byli DOBRODRUZI a čtvrtí pak MROŽI. Po nástupu se šlo ne do tee-pee, ale do táborového kruhu ke slavnostnímu ohni. Zde se zpívalo, přišel i prorok Rosomáš? Dostali jsme také čajové svíčky, zapálili je a dali do našich solných krystalů. Byla to moc krásná atmosféra. Potom jsme už zazpívali na dobrou noc a šlo se spát. Ti starší ještě mohli být chvíli u ohně s vedoucími.