Exodus
Narození Mojžíše Ex. 2,1
Žena otěhotněla a porodila syna, když viděla jak je půvabný ukrývala ho po tři měsíce. Ale déle už ho ukrývat nemohla. Proto připravila ze třtiny ošatku, vymazala ji asfaltem a smolou, položila do ní dítě a vložila do rákosí při břehu Nilu. Jeho sestra se postavila opodál, aby věděla, co se s ním stane. Tu sestoupila dcera faraónova, aby se omývala v Nilu, a její dívky se procházeli podél. Vtom uviděla v rákosí ošatku a poslala svoji otrokyni, aby ji přinesla. Otevřela ji a spatřila dítě, Plačícího chlapce. Bylo jí ho líto a řekla: „Je z hebrejských dětí.“Jeho sestra se faraónovy dcery otázala: “ Mám jít a zavolat kojnou z hebrejských žen, aby ti dítě odkojila?“ Faraónova dcera jí řekla: „Jdi!“Děvče tedy šlo a zavolalo matku dítěte. (…) Žena vzala dítě a odkojila je. Když dítě odrostlo, přivedla je k faraónově dceři a ona je přijala za syna.Pojmenovala ho Mojžíš( to je vytahující)Řekla: „Vždyť jsem ho vytáhla z vody.“
Etapa č. 1.
Sám příběh napovídá jaký úkol Jsme postavili před naše družstva. Každé z nich mělo z přírodních materiálů (provázek povolen) vyrobit dopravní prostředek k plavení Mojžíše. Mojžíš byla pro všechny stejná panenka ze sena, která však vážila tři kilogramy a byla veliká jako tříměsíční dítě ( velké). Zkouška plavidel byla jednoduchá. Každé plavidlo muselo s Mojžíšem doplout do půlky chobotu našeho oblíbeného rybníka zvůle.
A jak to všechno dopadlo? Všechna družstva vyráběla „dopravní prostředky“ ve dřevařce, tudíž jejich podobnost byla jednoznačná. Všechna plavidla vypadala jako vor. A funkčnost všech byla víceméně stejná. Ač to tak nevypadalo všechna se udržela na vodě a to i s Mojžíšem, ale kdyby nebyl chráněný igelitem, byl by pěkně mokrý. Jediní, kteří byli Mojžíše schopného převést v suchu byli dva z vedoucích, kteří za poloviční čas postavili plavidlo jiné než vor.
Egyptské rány a vyjití z Egypta Ex.7.14 14.31
(…)Mojžíš a Áron učinili, jak Hospodin přikázal.Áron pozdvihl hůl a před očima faraóna udeřil do vody v Nilu a všechna voda v Nilu se proměnila v krev. Ryby v Nilu lekly, Nil začal páchnout a Egypťané nemohli vodu z Nilu pít.
(…)Áron vztáhl ruku nad Egyptské vody a žáby vylézaly, až pokryly Egyptskou zemi.
(…)Áron vztáhl ruku s holí a udeřil do prachu. Na zemia na lidech i na dobytku se objevili komáři. Po celé zemi se ze všeho prachu stali komáři.
(…) Dotěrné mouchy vnikly do faraónova domu, do domu jeho služebníků a na celou Egyptskou zemi.Země byla těmi mouchami zamořena.
(…) Všechna egyptská stáda pošla, ale z izraelských nepošel ani jediný kus.
(…) Na lidech i na dobytku se objevily vředy hnisavých neštovic.
(…) Krupobití potlouklo v celé zemi všechno co bylo na poli od lidí po dobytek;krupobití potlouklo také všechny polní byliny a polámalo všechno polní stromoví. Jenom v zemi Gošen, kde sídlili Izraelci, krupobití nebylo.
(…) Kobylky přilétly na celou Egyptskou zemi a přikryli její povrch, až se ne zemi zatmělo, a sežraly všechny byliny na zemi i všechno ovoce na stromech, co zbylo z krupobití.
(…) Tu nastala tma a trvala po tři dny. Lidé neviděli jeden druhého;po tři dny se nikdo neodvážil hnout ze svého místa.Ale všichni Izraelci měli ve svých obydlích světlo.
Etapa číslo 2
Devět egyptských ran čekalo na naše skupiny. Každé stanoviště představovalo jednu egyptskou ránu. Na každý úkol číhající na stanovišti skupina vydrala jednoho,který úkol plnil. Postupem času se vystřídali všichni, nikdo se nesměl opakovat.(jen v případě hromadného úkolu jej plnili všichni.)
První stanoviště: Zkažení vod. V naší Rosomácké zkažené vodě (jež představoval barel plný ledové vody s bahnem,pískem,trávou, pilinami,prostě vše, co Kryštof našel ) bylo na dně umístěno několik předmětů mezi nimi třeba celý příboj, keramický hrnek, plechový hrnek,hřebík Jeden určený měl vyndat co nejrychleji tři určené předměty(/ pro všechny skupiny stejné)
Žáby: Vybraný jedinec měl zhruba z 10 metrů zasáhnout asi 80 cm velikou žábu. Každý zásah se počítal.
Komáři: Úkol pro celou skupinu. Každému byl na zápěstí navázán nafouknutý balónek a všichni měli projít úzkou stezkou, kde číhali komáři v podobě klacky ozbrojených vedoucích.
Mouchy: Jeden za skupiny měl za co nejkratší dobu vyprusíkovat po laně a odstřihnout mouchy v barvě jeho skupiny.
Dobytčí mor: Nejmladší ze skupiny představoval nemocný dobytek a zvolený hráč ho měl na čas přemístit do bezpečí (určené místo)
Vředy: Skupina pomocí klád najitých v lese a vypůjčené celty vyráběla nosítka. Zatěžkávací zkouška bylo oběhnutí týpka s naloženým nemocným. Opět šlo o čas.
Krupobití: Mezi stromy byly nataženy provázky se zavěšenými rolničkami, jako pomyslné trajektorie padajících krup. Celá skupina měla bez dotknutí provázků tuto překážku překonat.
Kobylky: Všichni dohromady měli co nejrychleji nachytat do sklenice 10 kobylek.
Temnota: Ten poslední měl za úkol navigovat po jednom ostatní, kterým byli zavázány oči, ve vyznačené klikaté cestě. Za každé vybočení z trasy se přičítal čas.
Tak jak je psáno v bibli, tak i naše skupiny měli dost otroctví, a tak když je Mojžíš vzbudil v noci, vstali, přepásali se, vzali do rukou hole a odešli z Egypta. Ve spěchu si vzali těsto na nekvašený chléb s sebou. Došli až k vodě, které se stejně jako tenkrát Egypťané, mnozí báli, všichni sice né příliš sušší, ale v pořádku se dostali na druhý břeh kde za odměnu dostali šperky, co dostali od Egypťanů. Ráno se už všichni probudili v nové zemi a svobodní.
(Tento kus příběhu byl nebodovaná, ale pro náročnost ceněná část etapy)
Pokrm z nebe Ex.16;4-5
Hospodin řekl Mojžíšovi: „Já vám sešlu chléb jako déšť z nebe. Ať lid vychází a sbírá, co denně spotřebují.Tak je podrobím zkoušce, budou-li se řídit mým zákonem, či nikoliv.Když budou připravovat, co přinesou, ať je toho šestého dne dvakrát tolik, něž co nasbírají každodenně.
Naše skupiny nebyly poslány do pouště, nýbrž dostali mapu se zakresleným místem, kde manu získají. Podle svého „jídelníčku“ (byl rozpočítán na členy družiny), měli v lese najít manu s různou hodnotou. Museli postupně odevzdávat přesně nasbíranou manu na jednotlivé dny. Ve sbírání jim však bránil pouštní vítr (vedoucí s papírovými koulemi), kterým když byli zasaženi museli právě nesenou mamu odevzdat. Kartičky s manou nenesly jen celá čísla, což sbírání do přesného počtu ještě ztěžovalo. A mnozí také zapomněli na to že v sobotu musí nasbírat dvakrát tolik, což strhávalo body.
Zlaté tele a desatero Ex 32; 2-4 a 19
Áron jim řekl: „Strhněte zlaté náušnice z uší svých žen, synů a dcer a přineste je ke mně!“ I strhal si všechen klid z uší zlaté náušnice a přinesli je k Áronovi.On je od nich vzal, připravil formu a odlil sochu býčka. A oni řekli: “ To je tvůj bůh Izraeli, který tě vyvedl z egyptské země.“ (…) Když se Mojžíš přiblížil k táboru a uviděl býčka a křepčení, vzplanul hněvem, odhodil desky z rukou a pod horou je roztříštil.
I naše družiny, když jsme jim řekli, jak si telátko mohou vytvořit nadšeně tak učinili. A roztavili své šperky získané za přechod moře a odlili do vlastnoručně připravené formy. Tím si však rozzlobili Mojžíše, který jim rozbil desky zákona.Úlomky desatera měli najít a poskládat a také se je snažili vyluštit. Měli však omezený čas, a tak museli pro radu a klíč k desateru za Mojžíšem, který jim ovšem poradil pouze tehdy když přetavili své telátko na desky zákona.
Vyslání a návrat zvědů Nu 13;1;
Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Pošli muže, aby prozkoumali Kenaanskou zemi,kterou dávám Izraelcům.
Poslední úkol byl získat jablka „rostoucí“ v nové zemi,kterou ovšem kenánci hlídali. Po získání jablek v počtu lidí ze skupiny vyprávěli již starému Mojžíšovi, jak zem vypadá a ten jim za to předal zašifrovanou zprávy, kdy najdou odměnu za své celo-táborové snažení.
Podrobnosti a zajímavosti se dočtete v naší táborové kronice.
