Rosomák 2004
Příjezdový den
(Středa 28.7.2004)
V 11:45 jsme se dopravili se všemi svými objemnými zavazadly na jindřichohradecké nádraží. Odevzdali jsme nástupní listy a se slzami na krajíčku jsme se rozloučili se svými rodiči. V autobuse bylo velké horko a tak jsme si oddechli, když jsme na zastávce Kunžak – Mosty vystoupili. Ve dvoustupech jsme došli přes Suezskou úžinu (Zvůle) na odbočku k táboru. Zde byl čas na krátký odpočinek a svačinu a seznámili jsme se s letošním tématem VTH – Vyjití Izraelců z Egypta. O kus dál jsme se hrou rozdělili do čtyř oddílů. V táboře jsme vydali zbytky svých svačin do eráru. Když jsme se zabydleli, šli jsme hrát hry k „Hambáči“. Večer u ohně jsme všichni obdrželi zpěvníčky a dekrety hosta. Potom jsme chvíli pěli různé písně a pak jsme šli spát.
Markéta Doubnerová, Jan Hauser
Den druhý
(Čtvrtek 29.7.2004)
heslo dne:
Světlem pro mé nohy je tvé slovo. Osvěcuje moji stezku.
Ráno po rozcvičce byl prostor na úklid stanů. Vedoucí, když viděli, co by bodovali, tak ukázali menším dětem, jak si uklízet stany. U snídaně byla jako obvykle legrace. K tomu něco na chlebu a čaj. Na duchovním programu bylo něco o vzájemném chování atd. Po programu se hrál před tee-pee panelák. Bylo to docela drsný, i když tam byli ty menší. Po hrách jsme se rozdělili na skupinky a vyrazili každý jinam.Někdo šel na prusíkování, jiný šel na ohně, nebo na šití a nebo dokonce na dřevo. V tomto jsme pokračovali i po obědě. Při večerním nástupu se recitovali básně, které jsme vymýšleli při šití toren. Následoval program v tee-pee a hlídky.
Jakub Čašek
Den třetí
(Pátek 30.7.2004)
heslo dne:
Boha je třeba poslouchat, ne lidi. (Skutky 5,29)
Den začal jako obvykle brzkým budíčkem, rozcvičkou, ranní hygienou a snídaní. Po snídani byl ranní nástup. Pak jsme se sešli v táborovém kruhu na duchovní program. Po duchovním programu jsme šli hrát hry před tee-pee (trojnožka, panelák?). Po hrách šli ti, co neměli ušitou tornu, šít tornu. Ostatní šli na dříví. Asi ve 12:00 byl dobrý oběd. Po obědě byl polední klid, při kterém se už mohly plnit pera. Polední klid končil v 15:00. Hned byla svačina. Po svačině začala 1.VTH „PLAVENÍ MOJŽÍŠE“. Každé družstvo mělo za úkol vyrobit ošatku pro Mojžíše. Samozřejmě z přírodních materiálů. Ale protože jsme to všichni dělali ve dřevárce, byla ošatka (nebo spíš vor J) všech čtyř družstev dost (víc jak dost J) podobná. Na výrobu byl stanoven limit. A to 1 hod. 30 min. Po uplynutí této doby jsme šli všichni na Zvůli. Zde vedoucí nejprve zhodnotili vzhled. Pak každé družstvo předvedlo svoji ošatku pro Mojžíše na vodě. Nejprve pouze bez Mojžíše, aby se zjistilo, zda ošatka vůbec plave. Potom jsme na ošatku dali Mojžíše, pro jistotu zabaleného v igelitce. Ještě, že v té igelitce byl, protože by byl už trochu namočený a další družstva by ho měla těžšího. No a poslední úkol byl, převést Mojžíše na druhý břeh a zpátky. Všem se to povedlo. I když by se Mojžíš v takovýchto ošatkách zcela určitě nachladl, protože by ležel v mokru místo v suchu. Pak jsme se všichni vykoupali a šli do tábora. Zde už čekala Hanka s Terkou. Hned byla vynikající večeře. Po večeři byla večerní hygiena a večerní nástup, při kterém jsme se dozvěděli výsledky 1.VTH. Všichni (Sichémové, Sinajci, Sidonci i Judové) jsme dostali 2 body. Pak se šlo do tee-pee na večerní program. No a potom jsme šli spát.
Den čtvrtý
(Sobota 31.7.2004)
heslo dne:
„Jen ten kdo málo práce má, na divné věci myslívá!“
Ráno jsme se probudili za řevu vedoucích. Po té jsme zažili nejhorší rozcvičku v životě většiny táborníků. Hráli jsme s vedoucími hru na otroky a otrokáře. Při ranním nástupu nám byla přidělena čísla a dál jsme jimi byli oslovováni. Dopoledne jsme dělali pro tábor prospěšné věci. Zpestřeno to bylo tím, že se kolem motali otrokáři, Faraon (Honza) a Mojžíš (David). Faraon pronášel každé půl hodiny nějaké moudro a Mojžíš plánoval útěk. Po obědě nám Mojžíš vyprávěl o 10 egyptských ranách. My jsme je potom zažili na vlastní kůži v rámci 2.VTH, které mělo název „EGYPTSKÉ RÁNY“. Potom jsme v tee-pee zpívali samé molové písně. Tak skončil tento velmi náročný den.
Anička Měkutová, Filip Hauser
Den pátý
(Neděle 1.8.2004)
heslo dne:
Vy jste byli povoláni ke svobodě. Jen nemějte svobodu za příležitost k prosazování sebe, ale služte v lásce jedni druhým. (Gal. 5,13)
Nic jsme nevěděli a v noci nás probudili, že musíme utéct z Egypta. Oblékli se a šli. Přišli jsme k vodě, kde bylo natažené lano. Mojžíš nám řekl, že to musíme přejít. Jestli nechceme, můžeme zůstat jako otroci. Ale nikdo nechtěl být otrokem. A tak to všichni přelezli. A všichni spadli. Pak jsme šli do tábora, byla nám hrozná zima. Když jsme přišli, usušili se a šli spát. Když jsme se probudili, měli jsme odpočinkovou rozcvičku. Ke snídani byli chleby s medem, marmeládou a paštikou. Po snídani jsme hráli soutěž v hádankách. Na prvním místě byli Sidonci, na druhém místě byli Sichémové, na třetím místě byli Judové a na čtvrtém místě byli Sinajci. Před hádankama jsme šli na borůvky, abychom měli borůvkové knedlíky. Byly moc dobrý. Měli jsme chvíli klid a pak jsme šli k vodě. Plavali jsme na pera. Nebyli jsme tam dlouho, protože začalo pršet a byla bouřka. Utíkali jsme do tábora. Měli jsme svačinu. K svačině bylo: koláč, meloun, jablko. Když jsme se usušili, svítilo sluníčko. Hráli jsme hry a učili se orientovat v mapách. Měli jsme večeři a šli k ohníčku do tee-pee.
Katka Meindlová
Den šestý
(Pondělí 2.8.2004)
heslo dne:
Nemějte tedy starost a neříkejte: Co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Váš nebeský otec přece ví, že to všechno potřebujete.
Ráno začalo rozcvičkou, ranní hygienou a snídaní. Po snídani byl ranní nástup. Potom jsme šli do táborového kruhu na duchovní program. Po duchovním programu se muselo jít na dříví. Na dřevu se pracovalo celé dopoledne. Pak byl oběd. Po obědě byl polední klid, při kterém se psaly deníky a plnily pera. Po poledním klidu byla svačina. Po svačině začala 3.VTH „SBÍRÁNÍ MANY“. Ještě v táboře nám Hanka dala zašifrovanou zprávu, ve které bylo napsáno, kde máme hledat mapku. V mapce bylo zakresleno místo, kam jsme měli dojít. Tam došli pouze Sichémové, Sinajci a Sidonci. Judové tam nedorazili. Ti bloudili jinde. Když jsme tam dorazili, Bára nám k tomu něco řekla, dala nám kartičku, kde jsme měli na každý den sepsán určitý počet osob a podle toho jsme museli nasbírat ómery. Na jednu osobu jsme museli mít jeden ómer. Na sobotu jsme museli mít 2x tolik. No a pak jsme už jenom běhali po lese a hledali lístky s ómery. V ruce jsme mohli mít max. 3 lístky. Ty jsme pak museli donést ke svému stanu (kruh z lana). Potom jsme mohli hledat dál. Ovšem museli jsme dávat pozor na letící koule, které po nás házeli vedoucí. Ti představovali „pouštní vítr“ a vždy, když se do někoho strefili, musel jim dát lístky s ómery, které měl u sebe a jít zpět ke svému stanu. Teprve potom mohl opět sbírat lístky s ómery. Když jsme měli všechny ómery na celý týden nasbírané, šli jsme do tábora. Tam jsme potom hráli hru. Vždy někdo vyběhl po cestě směrem k „hambáči“, ale za druhou lávkou odbočil doleva. Tam byli kartičky s kunovitými šelmami a on si musel co nejvíc jich zapamatovat. Když přiběhl zpět, stopl se čas a on musel napsat, co si zapamatoval. Ostatní se mezitím u Hanky učili rostliny a stromy. Pak byl večerní nástup. Po nástupu jsme šli k táborovému ohni, kde jsme si opékali buřty. Pak jsme ještě chvíli zpívali a zkoušeli řečníka. Dva si stoupli k ohni, David jim vybral téma a oni museli 2 minuty hovořit o tom tématu (př.o medvědech, o hudebních nástrojích?). Potom už jsme museli zalézt do spacáků a spát.
Den sedmý
(Úterý 3.8.2004)
Dnešní ráno opět začalo budíčkem, rozcvičkou, ranní hygienou a snídaní. Po snídani byl ranní nástup. Potom jsme se sešli v táborovém kruhu na duchovní program. Po duchovním programu jsme se připravovali na dnešní VTH. Každé družstvo si muselo nasbírat co nejvíc dřeva. Asi ve 12:00 byl oběd. Po obědě byl polední klid, při kterém jsme ještě pořád dělali na dřevu. Polední klid končil i dnes v 15:00. Hned po něm následovala vynikající svačina. Po svačině začala 4.VTH „ZLATÉ TELE A DESATERO“. Nejprve jsme museli vyřezat z kůry tele. Potom jsme rozmíchali sádru a do ní obtiskli tele. Když byla sádra suchá, roztavili jsme v plechovce na ohni své cínové „šperky“, které jsme si vzali, když jsme vycházeli z Egypta a přecházeli Rudé moře. Roztavený cín jsme nalili do sádrové formy. Chvíli jsme počkali než se cín ochladí, potom jsme tele vyndali z formy a běželi za dalším úkolem. Měli jsme za úkol najít na členitém území úlomky z desatera – každé družstvo mělo svou barvu. Když jsme měli všechny kousky desatera, běželi jsme zpět do tábora, složili desky dohromady a museli jsme je vyluštit, protože byly zašifrované. Na vyluštění jsme měli dán čas. Žádná družina je do limitu nevyluštila. Pouze Pája stihl přijít na klíč. Ale i tomu řekli, aby šli za Mojžíšem jako ostatní. Mojžíše jsme poprosili o šifrovací klíč. Nejprve jsme mu však museli donést desky božího zákoníku. Ty jsme měli vyrobit tak, že jsme museli roztavit naše tele a roztavený cín jsme museli nalít do připravené formy. Když jsme Mojžíšovi desky přinesli, dal nám šifrovací klíč a pak jsme už jenom luštili. Po VTH byla večeře. Následovala večerní hygiena a večerní nástup, při kterém jsme se dozvěděli výsledky dnešní 4.VTH. Na prvním až druhém místě skončili Sichémové a Judové. Na třetím místě se umístili Sinajci a na čtvrtém místě byli Sidonci. Pak už se šlo do tee-pee. No, a potom se šlo spát.
Den osmý
(Středa 4.8.2004)
heslo dne:
Nepropukej v náhlé hořekování. Neříkej: „Čím to je, že dny dřívější byly lepší než tyto?“ (Přísloví 7,9-10)
Ráno jsme měli rozcvičku, snídani a ducháč. Potom byl kontrolní orientační běh, abychom nezabloudili až po obědě poběžíme opravdový orienťák. Vždycky jsme vyfasovali mapičku, kde byla zakreslena kontrola. Běhali jsme celé dopoledne a po obědě byl už dlouho vyčkávaný orienťák. Běhali jsme okruh kolem Šibeníku. Všichni doběhli a nikdo nezabloudil. Těm, co vyběhli první, nenechali ostatní nic ke svačině. Takže jsme měli až večeři, která však byla výborná. Byly lívance a všem chutnali. Potom byl nástup a zpívání v tee-pee. Tak skončil tento den.
Anička Měkutová, Filip Hauser
Den devátý
(Čtvrtek 5.8.2004)
Ráno začalo jako obvykle brzkým budíčkem, rozcvičkou, ranní hygienou a snídaní. Po snídani byl ranní nástup. Následoval duchovní program. Po něm byla poslední 6.VTH “ VYSLÁNÍ A NÁVRAT ZVĚDů“. Každé družstvo vyslalo jednoho zvěda, aby získal jablka pro své družstvo. Jablka byla zavěšena na stromech ve vymezeném území. Když se vedoucí do nějakého zvěda strefili koulemi, ještě než stačil vzít jablko, musel se vrátit zpět do tábora ke své družince a ta vyslala jiného zvěda. Ostatní vyráběli v táboře ošatku na ta jablka, která jsme měli uloupit. Když jsme měli všechna jablka, položili jsme je na ošatku a běželi na hráz rybníka, kde jsme museli vyluštit zprávu. Když jsme ji vyluštili, běželi jsme k prorokovi a ten nám ukázal cestu za pokladem. Pak už jsme jenom běželi pro poklad, který byl schovaný u “ Hambáče“. Po VTH byl oběd. Následoval polední klid, při kterém se psal deník a kronika. Po poledním klidu byla svačina. Potom si každý rádce vytáhl kartičku s jedním faraonovým desaterem, na které jsme museli do večera vymyslet pantomimu. Pak jsme se šli vykoupat ke Zvůli. Když jsme přišli zpět do tábora, připravovali jsme dříví na večer. Potom to Terka trochu zpestřila. Zabodla vlajku ke dřevárce a řekla, že ten, kdo se ji zmocní a donese ji ke stožáru, dostane půlku pomeranče. Nesmí ho ale nikdo chytit. Když bude chycen, zabodne vlajku zpět a půjde zase pracovat. Nakonec půlku pomeranče dostal Matěj N. Asi v 18:00 byla večeře. Po večeři a večerní hygieně byl večerní nástup, při kterém jsme se dozvěděli jak výsledky dnešní 6.VTH tak celkové umístění jednotlivých družin ve VTH a v bodování. Ve VTH zvítězili Sinajci, na druhém místě skončili Sichémové, na třetím místě byli Judové a čtvrtí byli Sidonci. Po nástupu jsme šli slavnostním průvodem k táborovému ohni. Zde jsme zpívali a David shrnul letošní téma VTH. Také každá družinka předvedla pantomimu na jedno faraonovo desatero. Potom se šlo spát.
