Téma tábora

Jules Verne – Tajuplný ostrov

Zajetí v městě Richmondu, kvůli válce severu proti jihu, donutilo pět mužů ukrást balón a za strašné bouře se pokusit o únik ze zajetí. Nikdo z nich však netušil, že cesta balónem je sice dostane z obléhaného města, ale uvězní ještě víc. A to na neznámém ostrově někde v tichém oceánu. Jejich píle učenlivost i podivná tajemná síla jim umožní zabydlet se na ostrově a zvelebit ho pro skoro běžný život.

Den první(příjezd): Cesta balónem

Hned po opuštění autobusu začala i pro známé zdejšího kraje cesta tak trochu do neznáma.

Každý si našel svého velitele. A postupně, již po rozdělených skupinkách, se vydal na cestu k táboru, která byla zakončená opravdovým překonání vzdušné vzdálenosti (jízda po laně na kladce) Následoval pak co nejrychlejší běh (již po známé cestě) do tábora. Bohužel, právě jako v knížce, jeden ze skupiny ostrova nedosáhl. A tak i když se všichni v pořádku ubytovali, u večerního ohně všichni trosečníci přivítáni nebyli. Čtyři, kteří ostrova nedosáhli však nebyli necháni napospas osudu. V noci byli vzbuzeni rádcové skupin a úkol pro ně zněl, zachránit (s celou družinou) co nejrychleji svého Cyruse, který se nacházel někde v blízkém lese a vydával světelné znamení. Skupina, která přivedla svého posledního člena do tábora nejdřív, získala první vítězný bod.

Den druhý: komín, aneb vejce natvrdo

Stejně jako kolonisté(už ne trosečníci) si museli naše družiny si museli sehnat obživu. My jsme jim prozradili jen, že orlové už zase hnízdí ve skalách. Ale měli několik omezení: ze skály museli snést vejce bez dotyku ruky, pak si ho předávat z ruky do ruky, tak aby nikdo s vejcem neudělal ani krok. U stožáru měli připravené ešusy, ve kterých měli vejce uvařit. Ale vodu do ešusů si museli nanosit po lžících (hrnec s vodou byl vzdálen asi 50m) oloupané vejce bylo kontrolováno, je-li opravdu natvrdo. Družina, které se podařilo přinést natvrdo uvařené vejce jako první, vyhrála.

(Jen se nám vyskytl malý problém. Každá skupina si mohla vybrat ohniště. A nikdo neví jak, ale na jednom ohništi už oheň hořel.)

Den třetí: Shánění informací a pouť pro mapu

Už třetí den žijí kolonisté na „ostrově“ a stále neznají názvy okolních míst. Proto se pro tuto etapu rozdělil úkol pro družinku a rádce. Družinka šla po vyznačené trase hledat a nosit do tábora zašifrované názvy a rádcové tyto názvy luštily. Pokud si nevěděli rady, mohli dostat za kousek práce (šití kožených váčků) získat klíč. Čím víc však chtěli nápověd, tím víc toho museli udělat. Když družinka našla všechny názvy vydala se opět bez rádce hledat samotnou mapu. Rádcové měli na luštění stejný čas a kdo vyluštil za tento čas nejvíce šifer vyhrál.

Den čtvrtý: Zručnost naše ctnost

Jelikož i kolonisté si museli na ostrově ledacos vyrobit nikdo z táborníků tomu taky neunikl. Každý si obatikoval triko, vyrobil svíčku, vyzkoušel si tkát, rozdělat oheň lupou, křesáním i třením dřev, něco ušít, uvázat uzel a nebo poznat nějakou jedlou rostlinu.

Den čtvrtý: Lov divokých šelem

Na několika stanovištích se družiny pokoušeli ulovit nějaké zvíře. Ryby lovili z „jezírka“ na háček z kancelářské sponky, za zajícem museli utíkat co nejrychleji, jedlé škeble lovili přímo z tekoucí vody, prase- pekari museli zabít oštěpem do tetřívků (v podobě plechovek) se trefovali kamením a na buvola museli nahodit smyčku na kůl.

Den pátý: Lodičkou k táboru

Vzkaz v láhvi dovedl skupinu k Hamburgru. Jejich úkol byl: nají a pojmenovat deset jedlých rostlin. Jejich další cesta vedla ke studánce, kde měli postavit přístřešek z celty a provazu. Měli na to čas než se sedmkrát naplní ešus vodou. Poslední ešus prověřil jak je stavba odolná. Poslední stanoviště a předposlední úkol bylo překonat po jednom laně (ve výšce zhruba dvou metrů) „moře“. Pak se skupinám otevřela cesta k ostrůvku, kde měli hledat své maskoty a vrátit se s nimi do tábora.

Den sedmý: Opičky na návštěvě

Mezitím, co nebyl nikdo v táboře, obsadili ho opice. Co víc zajali i svačinu!! Proto byl úkol skupin, získat pro všechny svoje členy balíček s jídlem, ale museli ho ukořistit dříve než je nějaká opice zahlídla a vyslovila jejich jméno. V tomto případě se pak s prázdnou museli vrátit za označené hranice tábora.

Den osmý: Piráti útočí

Azimut určil skupinám místo kde se skrývají piráti. A úkol skupinek bylo ztratit co nejmíň svých životů a zabít co nejvíc pirátů,kteří byli v převaze. A tak se strhla strašlivá bitva a dlouhou dobu lítali dělové koule vzduchem, ale i tak se nepodařilo všechny piráty zlikvidovat. Přesto vyhrála skupina, která postřílela nejvíce pirátů.

Noční hra: (byla opět rozdělena na starší a mladší.)

Starší byli odvezeni do pustých dalekých lesů a jako Ayrton se měli vrátit do tábora. Ti mladší zase šli za Ayrtonem do ohrady. Svíčky je vedli až na místo, ale Ayrton tam nebyl a tak si každý na důkaz toho, že do ohrady došel, vzal kožený váček.

Den devátý: Nemocný Harbert

Při cestě do ohrady byl ale zraněn jeden ze skupiny. A tak úkolem pro dnešní den bylo ho zachránit. Ostatní museli raněného dopravit do tábořiště, najít a poskládat recept přírodního léku. Ten pak vyrobit a sníst.

Den desátý: Objevení Nema

Již po sečtení bodů měli táborníci možnost dozvědět se jak to bylo s tajemnými událostmi. V táboře se objevila zpráva, že mají okamžitě přijít do ohrady, kde je čekala zpráva, aby následovali elektrické vedení, které je zavedlo až k samému kapitánovi Nemovi. Mluvil o zkáze ostrova o tom, že ho mají ihned opustit a dal jim dar. Zrcátko, kterým můžou odrazit světlo i do těch nejtemnějších koutů.

A tak i když si táborníci místo na kterém ten (ne)dlouhý čas žili, oblíbili stejně jako kolonisté, museli ho opustit a vrátit se do svých domovů. Jak to s ostrovem dopadlo se všichni dozvěděli při závěrečném čtení.

Related Images:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..