Kronika

Pátek 25.7.

den příjezdu

V pátek jsme se setkali na Hradeckém nádraží a čekali na vlak. Za 15 min. vlak otevřel vrátka a my jsme vstoupili. Přejeli jsme zastávku v Kunžaku a zastávkou v lese jsme končili naší cestu vlakem. Po třech hodinách, to byly asi dvě hodiny, jsme dorazili do tábora. Asi po hodině vše bylo vybaleno a šli jsme k hambáči na louku hrát hry. Hráli jsme: středověk, ragbiovku a liščí ocásek. Přišli jsme do tábora zrovna, když byla večeře, najedli jsme se a teď přišla na řadu hygiena. Půl hodiny na to byl večerní nástup. Vyřešili jsme technické problémy a šli jsme do te pe. Zpívali jsme různé písně. Asi ve třičtvrtě na deset se uchýlilo k spánku. A na konec napíšu páteční hlídky: od 12 do 2 h.: Blažková L., Doubnerová M.
od 2 do 4 h.: Hauser H., Lemeš L.
od 4 do 6h. : Měkutová K, Blažková P.
Jan Hauser

Sobota 26.7.

den druhý

Heslo dne: Chvalte Hospodina, všechny národy, všichni lidé, chvalte ho zpěvem, neboť se nad námi mohutně klene jeho milosrdenství. Ž 117, 1-2a

První celý den Rosomáku 2003 začal trochu pochmurně. Ale zvesela. Přivítala nás zatažená obloha a první zábavná rozcvička, kterou si připravili dva absolventi Lesní školy. Cvičili jsme v duchu vodáků. Dostatečně jsme se protáhli a po úklidu a menší hygieně nás čekaly plné stoly. Chleba s marmeládou zasytil všechny a mohli se všichni v plné síle zúčastnit nástupu. Sotva se táborová vlajka tyčila na stožáru, dostali jsme první informace o postupu práce. Na duchovní program jsme si měli vzít nůž na loupání brambor. Sešli jsme se u velkého táborového ohně a David nám povídal o žalmech. A už v rozdělených skupinách jsme vymýšleli, za co můžeme dobrořečit Bohu. Oškrábali jsme brambůrky a šli do lesa na dřevo. No jo, sobota je den práce. Dřeva se z lesa přitáhlo víc, než jsme stačili zpracovat. Po té jsme se odebrali na louku k hamburgru hrát hry. Zabavili jsme se nejdřív hrou středověkem, pak liščími ocásky a ragbiovkou. K obědu jsme přišli dostatečně schváceni a unaveni. O poledňáku jsme neměli moc času si odpočinout, protože jsme si vyráběli žaltáře a dokončovali, lépe řečeno jsme si přidávali nové písničky, zpěvníčky. Ve tři hodiny jsme nastoupili společně s vlasatými vedoucími na VTH. Dostali jsme mapy, podle své barvy, na kterých byly zakreslené body. Studna, hamburger a chobot Zvůle. Na těchto stanovištích jsme dostali zprávu, kde máme hledat Říp s praotcem Čechem. S malými rozdíly jsme našli Říp i Čecha. Dostali jsme novou zprávu, která obsahovala informace, co máme dělat po příchodu do tábora. Praotec nám daroval mošny, které jsme si měli v táboře nabatikovat, ještě spolu s vlajkou. Rozdělili jsme si ohniště a batikovali. Dřevo jsme si museli sami přinést. Tato činnost nás zaměstnala až do večeře. Lívance s marmeládou zmizeli neuvěřitelně rychle. Do nástupu jsme měli čas vymyslet si jméno a pokřik. Na nástupu nás čekalo zhodnocení a překvapení, jak se kdo jmenuje. Žlutí si dali jméno OŠKOBRH a pokřik mají jednoduchý: Oškobrzi – pomlka – žádný vrzy. Modří jsou OLIBRIUS a jejich pokřik zní: Olibrius má vždy víc, vedle něho nejsi nic. Olibrius má vždy dosti, z tebe zbejvaj jenom kosti. A zelení mají jméno PODLIPANÉ a jejich pokřik po změně je: Podlipani hou, do světa jdou, snad vyhrajou. Za Čechy! V týpku jsme zpívali a hráli parlament, první hra byla vyrovnaná, ale stejně jako druhou hru, vyhráli kluci. Nevadí. Před desátou jsme šli z týpka a v 10 hod. byla večerka.

Neděle 27.7.

den třetí

Heslo dne: Hospodine, vyslyš mou modlitbu, přej sluchu, když o pomoc volám, nebuď k mému pláči hluchý. Ž 39,13

Den začal rozcvičkou Ze života hmyzu. Protáhli jsme se jako motýl, prolezli jsme se jako píďala a skončili jsme stonožkou. Poté byla slavnostní nedělní snídaně. Měli jsme chleba s „čokoládou“. Uklidili jsme si ve stanech a šli na bohoslužby. Zhruba hodinu na to jsme šli hrát hry na louku. Naučili jsme se Smradláka, Panelák a Hutututu. Když bylo na čase, šli jsme na oběd. Najedli jsme se výborného guláše. Po poledním klidu jsme se vypravili na VTH. Bylo o Bivoji, který honil kance. A tak jsme šli přes lesy a louky, přes skály a kopce až jsme došli k výdejně kanců. Každý Bivoj z jednoho družstva hodil na záda kance a šli jsme do tábora. V táboře jsme vyplnili test o kancích. O nich jsme se dozvěděli na kartičkách, na kterých byl také azimut, podle kterého jsme se řídili. Na večerním nástupu jsme se dozvěděli, že Olibrius v koalici s Oškobrhem a druzí byli Podlipané. Potom jsme šli do tee pee a den ukončili modlitbou.
Jakub Čašek

Pondělí 28.7.

den čtvrtý

Heslo dne: Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine, všechno jsi učinil moudře, země je plná tvých tvorů. Žalm 104,24

Když nás v pondělí ráno probudili jako obvykle, byla rozcvička. Dnes byla ovocná. Když jsme docvičili, byl na řadě úklid a čištění zubů. Na snídani byla ovesná kaše. Když byl dopolední program, začalo pršet, když přestalo pršet, šli jsme si hrát a sbírat dříví a chrastí. Po obědě a odpoledním klidu jsme kupodivu klidnou hrou procvičovali orientaci v mapě, první pomoc a uzly. Potom se vybrali dva nejlepší z družstva a začalo se hrát Staňte se milionářem. Oškobrzi vybrali Matyáše a Květu, Olibrius Kryštofa a Jakuba, Podlipani Báru a Páju. Mates se dostal jako první a má 20b. Květa 20b., Pája 20b., Bára 70b. vyhrála. Den byl zakončen opékáním buřtů a zpěvem.
Kája, Lída

Úterý 29.7.

den pátý

Heslo dne: Blaze tomu, z něhož je nevěrnost sňata, jehož hřích je přikryt. Blaze člověku, jemuž Hospodin nepravost nepřičítá. Ž 32,1-2a

Kryštof, hvězda dne.

O rozcvičce toho moc nevím, protože jsem byla v kuchyni a jen slyšela hrozný řev. Po rozcvičce byla snídaně a nástup. Na tom Kryštof říkal heslo dne a zdvihal vlajku. Následoval duchovní program a šli jsme hledat klacky na VTH. Měly být stejně dlouhé jako každý člen skupiny a ještě jeden třímetrový. S klacky jsme se vrátili do tábora a škrabali brambory. Při poledňáku všichni dělali uzlovačky, ale já usla. Probudila jsem se ve čtvrt na čtyři a ztěží doběhla na svačinu. Z té byl rovnou nástup. Na tom byl prozrazen dnešní úkol ve VTH (Bruncvík I.). Naše klacky a také uzlovačky dlouhé 1m 30 cm. Já si zapomněla uříznout uzlovački a tak jsem si vzala celou prádelní šňůru. Hanka mi uřízla uzlovačku. Spousta lidí chtěla taky uříznout. Kryštof vymyslel, že jim to usekne. Sekl, ale ne do šňůry, nýbrž do prstu. S úsměvem na tváři to oznámil Davidovi, který se velmi zalekl. Kryštofa odvezli do nemocnice a naším vůdcem se stal Matyáš, Kryštofův nejlepší kamarád. Ten slíbil, že se bude snažit vyhrát, i když je od protivníků. Jeho čestnost se ukázala, protože jsme zase vyhráli. Po VTH jsme hráli Květou vymyšlené hry. Při nich přišel Kryštof se zafáčovaným palcem. Byl obklopen davem diváků, kteří ho provázeli až do večeře, pak si odříkal heslo a šli jsme do teepee. Tam jsme zpívali a hráli malou zelenou příšerku. Pak šli spát.
Anička

Středa 30.7.

den šestý

Heslo dne: Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bydlí svorně. Tam udělí Hospodin své požehnání. Ž 133,1-3b

Čtvrtek 31.7.

den sedmý

Heslo dne: Hospodin je můj pastýř, nebudu míti nedostatek.

Dnes byl budíček v 7:30. Rozcvička byla asi kosmonautská a vedl jí Matyáš s Bárou. Nevím to přesně, protože jsem měla službu s Markétou a Pájou. Ke snídani byl chléb s máslem a marmeládou. Před nástupem si každé družstvo spočítalo body z večerní 6.VTH „Opatovický poklad“. Při nástupu jsme se dozvěděli umístění. Podlipané měli nejvíce nasbíraných bodů, druzí byli Oškobrzi a na třetím místě se umístil Olibrius. Po nástupu jsme šli k „Hamburgru“. Zde jsme hledali zbylé lístky a zlaté mušle, které nikdo večer nenašel. V táboře si Jana zapsala body. Potom byl duchovní program. Na konci duchovního programu jsme po družstvech nejdříve promysleli a pak předvedli pantomimu na píseň „Někdo mě vede za ruku“. Tuto pantomimu předvedli i vedoucí. Já s Markétou a Pájou jsme šli připravovat oběd. Ostatní hráli „Flašku“ a „Demonstraci“. K obědu byla česnečka a špagety. Polední klid byl i dnes do 15:00. Asi v 15:00 začlo pršet, proto jsme se všichni sešli v kuchyni. Zde jsme zpívali. Pak Martin M. donesl nezodpovězené otázky z našeho táborového „Milionáře“. Každé družstvo vybralo vždy na každou otázku jednoho svého člena. Martin pak přečetl otázku a každý z těch tří mu pošeptal odpověď. Pokud možno, správnou! Pak byla svačina. Ke svačině byl dnes pudink. Po svačině nám Hanka přečetla další část ze Starých pověstí českých. Tentokrát „O Horymírovi“. Potom si každé družstvo vylosovalo pořadí, ve kterém se zúčastní 7.VTH „O Horymírovi“. První šli Podlipané, druzí Oškobrzi a třetí Olibrius. Než vyšli první, museli si všichni určit Horymíra. U Podlipanů to byl Filip, u Oškobrhů to byl Honza a u Olibriuse to byl Kuba. Pak už Podlipané mohli vyrazit. Museli běžet směrem k tee-pee. Tam čekala Hanka. Vybrali si 5 lahví, dostali prkno a běželi na hráz rybníka. Tam stál Honza a Martin H. Podlipané si naplnili všechny lahve vodou a položili je na cestu. Přes lahve položili prkno. To byl „Šemík“. Na „Šemíka“ si sedl Horymír = Filip. Museli ho takto dovést z „Vyšehradu“ = hráz rybníka do „Neumětel“ = cesta do tábora. Vše bylo na čas. Když dojeli do „Neumětel“, vypustili flašky a dali je do pytle. Pak běželi ke kuchyni, kde seděli ostatní. Jako druzí běželi Oškobrzi a jako třetí Olibrius. Když se Olibrius vrátil, byla večeře – těstoviny na sladko. Potom byl nástup, při kterém jsme se dozvěděli umístění 7.VTH „O Horymírovi“. Nejlepší čas měli Oškobrzi, druhý byl Olibrius a třetí Podlipané. Po nástupu jsme šli do tee-pee. Zde jsme zpívali, povídali si a hráli hru. Večerka byla ve 22:00 hod.
Jana Nořinská

Pátek 1.8.

den osmý

Heslo dne: Kéž je nám Bůh milostiv a dá nám požehnání, kéž nad námi rozjasní svou tvář.

Závěrečný táborový oheň

Ráno se nikomu nechtělo vstávat, všichni měli v hlavě večer, protože měl být a byl velký táborový oheň. Rozcvička byla sedlácká, všichni jsme honili býka a taky jsme tahali řepu. Potom nás na oplátku honil býk. Ke snídani jsme měli chleby s máslem a medem. Všem moc chutnali. Pak vedoucí udělali z kuchyně nálevnu praotce Kroka, na zeď dali tabulku „Na sekyru nenaléváme“ a Hanku udělali hospodskou, která prodávala Černé Libušiny slzy (Coca cola), Horymírovu žluč (Pomerančová limonáda), Horymírovu zředěnou žluč (Grepová limonáda), lektvar z Tetína (džus), Kazina noční vzpomínka (Multivitamín) a z vedlejší jídelny Casino Libuše. Hráli se tam šachy, oko a hazard. K obědu byl hovězí vývar a guláš s chlebem. Po obědě byl odpolední klid. Pero plnila hlavně Bára s Pavlem. Po poledním klidu byla bojovka, která se jmenovala Dívčí válka. Tentokrát vyhráli Oškobrzi, druzí byli Podlipané a třetí Olibrius. Při večerním nástupu se vyhlašovalo bodování ve VTH a v celkovém bodování. První byli Podlipané jak ve VTH tak v celkovém bodování, druzí byli Olibriusové a třetí Oškobrh. Pak už jsme šli k velkému závěrečnému táborovému ohni.
Petra Blažková

Sobota 2.8.

den odjezdu

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..