Modlitba lesa

Člověče, jsem teplo tvého příbytku
za studených zimních nocí,
jsem přátelský stín, když pálí letní slunce,
jsem krov tvého domu, deska tvého stolu,
jsem lůžko, ve kterém spíš
a dřevo, ze kterého stavíš lodě,
jsem násadou tvé motyky,
jsem dřevo tvé kolébky i rakve,
jsem květ dobroty a krásy.
Slyš moji prosbu: Nenič mne!

(Paříž 1937)

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..